Včelařská konference

Taky si myslím, že si pisatel převedením nástavkových úlů z rámkové míry 39x28 na Optimál moc nepomohl.
Jedině snad v tom, že se 17 cm vysokým optimálovým rámkem je podstatně lepší manipulace než s rámkem 39x28, zvláště pokud je ten rámek plný.
To už ale potom směřuje k manipulaci výhradně jenom s plásty a v takovém případě je práce v nástavkovém úlu neobratná a méně výhodná.
Pokud už člověk kvůli zdravotnímu stavu nemůže vůbec manipulovat s plnými nástavky, může manipulovat pouze s plásty, z tohoto pohledu je potom nejlepší řešení chovat včely v zadováku. Stejně v takovém případě větší zásahy i v onom moderním nástavkovém úlu nejdou udělat rychleji než za hodinu nebo hodinu a půl, to už je pak stejné jako v zadováku. A zatímco při práci ve vhodně umístěném zadováku je možné po celou dobu práce ve včelách sedět na nějaké židličce, při práci v nástavkovém úlu se musí stát anebo ze židličky aspoň poměrně často vstávat.
Problém vidím akorát v tom, že člověk zvyklý na práci v nástavkových úlech se bude muset minimálně z poloviny učit znova včelařit, protože v zadovácích jsou ty postupy i včelařské myšlení hodně jiné. Opačně, ze zadováků na nástavky lze přejít poměrně snadno, akorát se vypustí a zapomene polovina až tři čtvrtiny včelařských znalostí a dovedností, udělat to opačně, logicky je s tím problém.
Co se týká zdravotních problémů se zvedáním plných nástavků, třeba kvůli těm zádům, vidím tady tři stupně.
první je úplně zdravý člověk, který může pracovat s nástavkovými úly bez omezení.
Druhý stupeň je omezené zvedání plných nástavků a jiných těžkých břemen, ale jinak žádné omezení. Tady vidím jako nejlepší variantu pracovat stále ve stených nástavkových úlech, ale na zvedání nástavků využít nějakou mechanizaci . Zvedací jeřáb, vozík atd, které to usnadní.
No a třetí stupeň je stav, kdy člověk k těm včelám tak tak dojde a v rukou je schopen dlouhobě manipulovat s břemeny maximálně tak 2 - 4 kila těžkými, víc ne. Tam vidím jako nejlepší variantu včelaření v zadovácích. Ovšem v takovém případě včelař víc než několik včelstev nemá šanci zvládnout.

Co se týká oček, podle mně pro včelaření se silnými včelstvy očka být nutně nemusí.
Očka jsou ale velice vhodná pro výrobu oddělků v nástavku, pro včelaření se slabšími včelstvy. Očko se potom využívá jako česno. Nebo pro velmi pohotové rozšíření počtu včelstev či usazování množství rojů atd.
Jako dno se potom použije rovná deska, jako strůpek taky něco podobného. Takže na levný nouzový úl stačí v podstatě jen jeden nástavek.

Manipulovat s jednotlivými rámky lze v každém nástavkovém úlovém systému, tak proč si komplikovat život zadovákem.Vždy lze rámky po jednom vyvěsit na kozlík nebo přendat po jednom do jiného nástavku. Než zadovák, to je asi lepší ležan.

Trochu rozdíl je. Jestliže se chci podívat např. do druhého nástavku zvrchu, jak postupovat?

No to jsem sem v tématu už psal, buď mít podstavec nebo přisunou zezadu lyžiny na které za pomoci speciálního rozpěráku jak pajsrem nástavek nasunul._gp_
.......
Kapoun (212.96.187.90) --- 9. 6. 2014
Re: Očka (64397) (64400) (64403) (64404) (64406)

Trochu rozdíl je. Jestliže se chci podívat např. do druhého nástavku zvrchu, jak postupovat?

"Manipulovat s jednotlivými rámky lze v každém nástavkovém úlovém systému, tak proč si komplikovat život zadovákem.Vždy lze rámky po jednom vyvěsit na kozlík nebo přendat po jednom do jiného nástavku. Než zadovák, to je asi lepší ležan."
Jistě, ale jedině při práci v zadováku je možné po celou dobu práce sedět a nevstávat.
A když se už pracuje s jednotlivými rámky, je z hlediska včelstva prakticky jedno, jestli je přístup do úlu zezadu nebo shora, ošetřování včelstva je velmi podobné. Akorát u nástavků překáží a je navíc manipulace s prázdnými nástavky, když se z něho rámky vyberou a je třeba se dostat do nástavku pod ním.
U ležanu je problém, že má taky přístup shora, tudíž se při práci v ležanu musí spíš stát než aby se sedělo a navíc ležanové rámky jsou velké a těžké.